Okolnosti vzniku neznáme

Kaplička svaté Anny podle tradice existovala již v 18. století. K jejímu vzniku se váže několik kramářských písní. Podle jedné z legend se jistému knězi ve snu zjevila svatá Anna, aby zaopatřil dívku, která velmi uctívala obraz svaté Anny. Kněz tuto dívku ve vsi skutečně objevil a zaopatřil. Na památku této události byla vystavěna kaple.

Kolotoč ničení a obnovování

Kaple roku 1897 vyhořela, byla znovu postavena, rozšířena a nově vysvěcena 31. 7. 1901. Na konci druhé světové války roku 1945 byla silně poškozena. V roce 1947 ji přejali do péče zaměstnanci zdejší psychiatrické léčebny, kaple byla opravena a opět vysvěcena, poutě obnoveny. Následně byla zavzata do objektu vojenského cvičiště a byla opět poškozena. Obnovena byla v roce 1957 občany Zlatník, Stěbořic a Slavkova. Osud uctívaného obrazu svaté Anny ani dalšího vybavení neznáme.

Dočasný zánik

Paní Dorothea Míčková vzpomíná, že místo bylo rozstříleno v roce 1959 Lidovými milicemi v rámci námětového cvičení, včetně vnitřního vybavení. Posléze docházelo k rozpadu zdí, které si lidé odváželi jako stavební materiál. Kronikář Alois Beneš ve zlatnické kronice nicméně uvádí, že po útoku lidových milic v roce 1959 byla kaple ještě na čas obnovena zásluhou slavkovského řezníka pana Kostery a tamních dobrovolných brigádníků. Zrenovovaná kaple ovšem nevydržela dlouho. Později zde byl navážen odpad všeho druhu, včetně uhynulých prasat. Místo mělo navždy upadnout v zapomnění.

Světlo inspirace

Jiskra, která posléze vedla k obnovení místa, přichází po revoluci od manželů Míčkových. Paní Dorothea vzpomíná, že je tato myšlenka napadla těsně po pohřbu jejího strýce P. Anselma Lobpreise, který byl pochován u kostela svaté Anny v Leobendorfu u Vídně. Po návratu z pohřbu v říjnu 1999 se s manželem zastavili v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce. Po letech soukromého křesťanství v kulisách režimu nenávistného k náboženství, tam v modlitbách pocítili touhu udělat něco prospěšného.

Osudový Silvestr na přelomu milénia

31. prosince 1999 těsně před půlnocí manželé Míčkovi dorazili polní cestou k někdejší kapli svaté Anny. Na vyčnívající kámen položili zapálenou svíčku a pozorovali ohňostroji ozářenou krajinu. Tento silný zážitek se stal odrazovým můstkem k obnově místa.

První krůčky

Po konzultacích s doktorem Borským z Brna a doktorkou Šenkovou z Opavy se manželé Míčkovi rozhodli nechat zhotovit na místě kovový kříž. Jako podstavec byl použit bílý mramorový kámen, jediný pozůstatek ze zaniklého místa. Tento kříž byl usazen na svátek svaté Anny v roce 2002 uměleckým kovářem Romanem Mičkou ze Zlatník. V bílém mramoru se dokonce podařilo objevit zachovalý nápis: „Svatá Anno, oroduj za nás“.

Opavský děkan a ostravsko-opavský biskup pomáhají s obnovou

V této době byl farářem v obci Slavkov u Opavy P. Václav Koloničný a do Stěbořic se stěhoval nový kněz Martin David. Oba kněží byli obnově místa velmi nakloněni. P. Koloničný si vzal na starost finanční sbírku, P. David nabídl pomoc s vyřizováním stavebního povolení, neboť místo leží na katastru obce Zlatníky, která spadá pod farnost Stěbořice.

Kaple svaté Anny leží na křižovatce polních cest spojujících Slavkov a Stěbořice. Je příznačné, že právě slavkovský kostel je zasvěcen svaté Anně a kostel ve Stěbořicích nese titul „Narození Panny Marie“, kde je na hlavním oltářním obraze vyobrazení svaté Anny s Pannou Marií jako dítětem.

O mnoho let později se P. Koloničný stal opavským děkanem a P. David ostravsko-opavským biskupem a ani nadále lásku k tomuto místu neztratili.

Montáž kovové konstrukce

Umělecký sochař Roman Mička následně zhotovil celou kovovou konstrukci, torzo kaple, které na místě v současné době stojí. Během necelého týdne se povedla celá instalace. V sobotu na svátek svaté Anny 26. července 2003 byla při první pouti kaple slavnostně požehnána. Hlavním celebrantem byl generální vikář ostravsko-opavské diecéze Mons. Marcel Tesarčík. Koncelebranty byli P. Václav Koloničný a P. Martin David. Poutě se zúčastnilo asi 200 věřících.

Obnovená tradice

Poutní místo se podařilo navrátit zpět k životu. Mnoho lidí z blízkého okolí se zde během celého roku vydává, aby se v tichosti pomodlili.

Jednou ročně se zde slouží poutní bohoslužba, které se účastní desítky až stovky věřících. Tato každoroční letní poutní bohoslužba se koná zpravidla v sobotu odpoledne před nedělí blízké svátku svaté Anny (26. července), o které se slaví „slavkovský karmaš“ – poutní slavnost v kostele ve Slavkově, jehož patronkou je rovněž svatá Anna.

V Opavě dne 21. 7. 2023 napsal Pavel Štěpánek.

Zápis v kronice obce Zlatníky od Aloise Beneše z roku 1968

„Tato kaple včetně kolem ní rostoucí stromy stojí uprostřed polí a je působícím krajinovým prvkem. V rámci rehabilitace domáhal se zdejší rodák  MVDr. Klapetek z čísla popisného 13, zvěrolékař v důchodu, bydlící v Opavě, u ONV – odboru kultury v Opavě, opravy této poškozené kaple. Kaple nebyla chráněná kulturní památka, proto nemohla být opravena z finančních prostředků státu. MNV bylo uloženo opravu provésti vlastním nákladem. Podle závodního zpravodaje Brano – železáren v Brance, ročník 20, číslo 6, ze dne 12. 5. 1968, stala se tato kaple v roce 1959 objektem útoku některých členů lidové milice Brano a byla citelně poškozena – zdemolována.

Na základě výpovedí některých občanů ze Slavkova u svaté Anny lámali, kradli a ničili: Bartoš z Háje, Šindler z Jaktaře, Klemens z Opavy, Půda ze Slavkova, Rychlý a Exner neznámo odkud.

Tehdy uvedl kapli do původního stavu řezník Kostera ve Slavkově a tamní dobrovolní brigádníci. Potřebný materiál a odborné práce byly tehdy hrazeny z výtěžků sbírek ve Zlatníkách a Slavkově. Zdejší MNV opatřil kapli tabulkou: „Chráněná památka“. Kaple byla opět neznámými zlomyslníky svévolně poškozena a vyžaduje nutné opravy. Chystané opravy kostelů ve Stěbořicích a ve Slavkově neskýtaly záruku sbírky mezi občany obou obcí a také mínění o bezúčelnosti kaple. Odchodem řádových sester z psychiatrie v Opavě nikdo si kapli nevzal pod patronaci a není užívána k náboženským úkonům, jak tomu bylo občasně v minulosti.“

Zdroje:

[1] – SOLNICKÝ Pavel. Historie Stěbořic, Březové, Jamnice a Nového Dvora. Stěbořice: Obecní úřad Stěbořice, 2008.

[2] – archiv farního úřadu Stěbořice

[3] – vzpomínky Dorothey Míčkové